Přečti si můj příběh a zjisti, jak jsem po letech samoty konečně pochopila, co mi v lásce skutečně chybělo. Den, kdy se všechno změnilo… Bylo mi 30 let a seděla jsem v kavárně s kamarádkou, která mi právě oznámila zasnoubení. Usmívala jsem se, gratulovala, objímala ji… a uvnitř mě svíral divný pocit. Ne závist....
Helooou, jsem tu zas! Takže koho zajímá můj příběh? Vy, kdo mě čtete, víte, že jsem hoooodně upřímná a píšu, co si myslím. Komu se to nelíbí, ať to nečte a koupí si Cosmopolitan. Ne drink – časopis, aby bylo jasno! No a asi potom hned i ten drink, to se střízlivá číst nedá....
Toť otázka! Takové dnes už skoro kontroverzní téma, co? Ono to není jen tak, většinou jsou k tomu zapotřebí dva, no ale tak pojďme si to trošku rozebrat…letos je to přímo brutal babyboom in da house! Někteří stavějí děti přímo na piedestal, první místo a považují je za ten největší a jediný smysl života....
Abych si jen nestěžovala, že je dnes spousta skvělých žen single a nic pro změnu nedělají, rozhodla jsem se přihlásit na seznamku. Ať tomu teda dám šanci, potkat tam tu moji spřízněnou duši. No tak nejprve to vypadalo i celkem nadějně, když jsem potkala Osvalda (obdivuju odvahu některých rodičů, co se týče pojmenování svých...
