Na dně téměř všeho, po čem v životě toužíme, leží jedna prostá touha: chceme se cítit lépe. Chceme, aby se úzkost konečně ztišila. Chceme přestat myslet na člověka, který už v našem životě nemá co dělat. Chceme si znovu věřit, vědět, kam směřujeme, a mít vztahy, které netáhnou k zemi. Nebo prostě jen chceme...
Představ si, že držíš v dlani hrst jemného písku. Pokud necháš ruku otevřenou, písek leží na dlani a nikam nemizí. Jakmile ale dostaneš strach, že o něj přijdeš, a sevřeš ruku v pěst, co se stane? Písek ti začne nekontrolovatelně protékat mezi prsty, dokud ti nezůstane jen prázdná dlan. Stejně to funguje v životě....
Možná to znáš. Dlouhé měsíce nebo i roky k něčemu směřuješ. Pracuješ na sobě, dokončuješ projekt, stěhuješ se do vysněného bydlení, měníš práci nebo dosahuješ cíle, který dřív vypadal jako z jiné planety. A pak ten moment přijde. Splněno. Hotovo. Místo trvalého ohňostroje štěstí a nekonečné euforie však po pár dnech nebo týdnech dorazí...
Stává se to nenápadně. Na začátku vztahu je všechno zalité sluncem – jiskření, nekončící rozhovory, společný smích. Po čase ale přijde ticho, odtažitost nebo pocit, že tvůj partner žije tak trochu ve svém vlastním světě. Ptáš se sama sebe: „Kde se stala chyba? Vždyť pro tenhle vztah dělám první poslední!“ A právě v tom...
Žijeme v době, která oslavuje neustálý pohyb. Odevšud se na nás valí jasný vzkaz: Musíš fungovat na maximum. Vybudovat úspěšnou kariéru, udržovat dokonalé vztahy, pravidelně cvičit, zdravě jíst, neustále pracovat na svém seberozvoji, a u toho všeho vypadat, že to zvládáš levou zadní s úsměvem na tváři. Jenže co když je realita jiná? Co...
Ruku na srdce. Kolikrát už jsi seděla s kamarádkou u vína a rozebírala, proč ten „pan Dokonalý“ s vyrýsovaným břichem a charismatem na rozdávání nakonec dopadl jako prvotřídní toxický omyl? Všichni ti říkali, že máš mít vysoké sebevědomí. Tak sis oblékla ty skvělé šaty, nasadila podpatky, podívala se do zrcadla a řekla si, že...
Kolikrát už jsi na začátku měsíce nebo roku seděl/a s čistým papírem, sepisoval/a si své cíle a cítil/a ten obrovský příval motivace? „Tenhle rok už bude jiný. Konečně začnu cvičit, rozjedu ten projekt, budu víc v klidu a udělám si čas na sebe.“ A jak to vypadá po pár týdnech? Každodenní realita, povinnosti, maily,...
Dnešní největší problém nejsou rozchody ani toxické vztahy. Ten skutečný problém je, že spousta z nás mentálně žije na místech, která už dávno neexistují. V hlavě. Ve starých zprávách. Ve fotkách z léta 2019. V člověku, který už je úplně někde jinde. Nebo v období života, kdy jsme si připadali mladší, šťastnější a víc...
Ne, není to náhoda ani „smůla na chlapy“. Znáš ten moment, kdy si řekneš: „Tentokrát to bude jiné.“ A pak… není. Jiný muž. Jiný začátek. Jiný příběh. A přesto: stejné pocity, stejné hádky, stejný konec. A ty si říkáš: „Jak je tohle sakra možné?“ „Proč zase já, proč nemůžu být konečně šťastná?“ Nepřitahuješ to,...
Je rozdíl mezi tím, když tě něco bolí a když si z bolesti uděláš adresu trvalého bydliště. Každý z nás má období, kdy je toho moc. Kdy život kope do žeber, vztahy nefungují, práce vysává energii a člověk má chuť si lehnout na zem a dramaticky se dívat do stropu. To je lidské. Ale...
